Piaristický kostel Nalezení sv. Kříže v Litomyšli patří k nejvýznamnějším barokním památkám Pardubického kraje. V letošním roce byla dokončena několikaletá obnova kostela a restaurování mobiliáře, které představuje nejrozsáhlejší akci restaurování historického interiérového vybavení v Pardubickém kraji. Průběh restaurátorských prací a procesy v restaurátorských dílnách zachycuje unikátní dokument Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Pardubicích.

Stavba klášterního kostela Nalezení sv. Kříže započala roku 1714 dle projektu významného barokního architekta G. B. Alliprandiho, na něhož později navázal F. M. Kaňka. Iniciátor stavby a majitel litomyšlského panství František Václav z Trautmannsdorfu nechal kostel vybavit cenným mobiliářem od významných barokních umělců, včetně M. B. Brauna, V. J. Noska a italského malíře F. Trevisaniho. Stavba sloužila především potřebám piaristů a jejich studentů, stala se také místem posledního odpočinku příslušníků řádu i šlechtických rodů Trautmannsdorfů a Valdštejnů-Vartenberků. Požáry v 18. a 19. století, vandalské zásahy i postupné chátrání stavby se však velmi silně podepsaly na osudu stavby, v polovině 20. století byl dokonce konstatován havarijní stav. Vzhledem k těmto okolnostem byl poté kostel po dlouhá léta veřejnosti nepřístupný, jeho vnitřní vybavení bylo rozebráno a uloženo přímo v kostele či v depozitářích.

V 80. a 90. letech proběhla částečná rekonstrukce kostela, v letech 2010-2015 byl u příležitosti Revitalizace zámeckého návrší rehabilitován rovněž interiér. Dokumentární film Piaristický kostel Nalezení sv. Kříže v Litomyšli. Záchrana a restaurování interiéru zachycuje průběh restaurátorských prací uskutečněných v letech 2011-2015, jehož vznik inicioval správce objektu, pardubické územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu. Dokument si klade za cíl přiblížit průběh i techniky restaurování mobiliáře, odhaluje rovněž procesy probíhající v restaurátorských dílnách. V rozhovorech s restaurátory jsou představeny práce na hlavním oltáři, kazatelně, sochách evangelistů a na varhanách. Díky časosběrné metodě lze též sledovat úchvatnou proměnu interiéru kostela během souběžně probíhající generální opravy.